Laudatio - Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc. & Prof. Erik De Clercq, M.D.


Vaše Magnificence, Vaše excelence paní velvyslankyně (Her Excellency, Mrs. Ambassador), Magnificences, Spectabiles, Professores et Doctores, Cives academici, vážení hosté, dámy a pánové!

Sešli jsme se u příležitosti slavnostního zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k udělení čestného titulu Doctor honoris causa Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v oboru Molekulární a buněčné biologie dvěma badatelům věhlasu vskutku světového, prof. RNDr. Antonínu Holému, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, držiteli čestných doktorátů několika domácích a zahraničních univerzit, naposledy též čestné profesury na Univerzitě v Manchesteru, UK a prof. Dr. Eriku De Clercqovi, M.D. z Katolické univerzity v belgické Leuvani a hostujícímu profesorovi Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, taktéž oceněnému řadou čestných doktorátů a dalších vyznamenání univerzit a vědeckých institucí z celého světa.

Myšlenka udělit tento "dual doctorate" naší univerzity oběma výjimečným osobnostem světové vědy se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty naší Almae matris Důvodem pro toto ocenění Jihočeskou univerzitou je dlouhodobá podpora prof. Holého její Přírodovědecké (původně Biologické) fakultě jakož i biologickým ústavům Akademie věd v Českých Budějovicích. Pan prof. Holý byl vždycky připraven a ochoten přednášet u nás na fakultě při nejrůznějších příležitostech, zejména letních školách a konferencích pořádaných fakultou, velmi významným způsobem také přispěl k sestavení nového studijního programu "Biological Chemistry", společného přeshraničního oboru s Univerzitou Johanna Keplera v Linci. Pan prof. Holý má také jedinečnou zásluhu na tom, že jsme získali profesora Erika DeClercqa, jeho životního přítele, kolegu a souputníka v medicinální chemii, za našeho váženého hostujícího profesora.

Společným osudem obou věhlasných učenců se stala medicinální chemie se svými fascinujícími možnostmi zasahovat příznivě do životadárných procesů a léčit jejich poruchy, ať už jsou důsledkem virových/infekčních/ či parazitárních procesů nebo nádorových onemocnění. Tatínek prof. De Clercqa byl chemik, a přestože malého Erika přitahoval zprvu více fotbalový míč, nic na to nedal, a při každé příležitosti jej bral s sebou do chemické továrny, kde pracoval. Erik se nechal unést chemickou laboratoří i technologickým provozem, a začal záhy vážně uvažovat o studiu chemie. Ale co naplat, důležité slovo v jejich rodině měla maminka, a ta si přála mít z Erika lékaře. Erik jako hodný syn se tehdy rozhodl moudře, poslechl oba milované rodiče, vystudoval medicínu, ale již během studií převzal přednášky z lékařské biochemie od svého někdejšího profesora, jehož pramálo těšilo učit studenty. A tak se zrodil nejen přednáškový cyklus z medicínské biochemie, který v nejnovější podobě profesor De Clercq přednáší našim studentům zde v Českých Budějovicích, ale také skutečná hvězda medicinální chemie a virologie. Vystudovaný lékař s obrovskými znalostmi fyziologických procesů v lidském těle, celý život však Erik De Clercq miluje chemii, nejraději se pohybuje ve světě molekulových mechanismů životadárných procesů a doslova se mazlí s chemickými vzorci složitých sloučenin. Opakovaně se mně vyznal z toho, že pokud by mohl ještě jednou vstoupit jako student na univerzitu, vyhrála by to tentokrát zcela jistě chemie, přesněji řečeno její královská disciplína, organická syntéza. Přátelství mezi oběma pány profesory je tak krystalicky čisté a hluboké, že je oba, v to nejlepším slova smyslu, podezírám ze vzájemného vzhlédnutí se jednoho v tom druhém. Antonín Holý je nepochybně oním vzorem organického chemika pro Erika De Clercqa, a naopak, Erik je vzorem mimořádně nadaného biochemika schopného řešit složité vztahy mezi strukturou a funkcí nadějných léčiv a mechanismy jejich účinku. Právě z těchto vztahů a jejich hlubokých znalostí by měla vycházet teoretická i praktická možnost racionálního navrhování látek s léčivými účinky, říká se tomu učeně "drug design", a svádí to ke zjednodušené představě, že molekuly takových léčivých látek lze jednoduše "ušít na míru" pro konkrétní onemocnění. Profesor De Clercq ale nikdy nezapomene podotknout, a jsem si jist, že i v tomto jsou oba vážení pani profesoři za jedno, že totiž tu rozhodující úlohu nakonec či na začátku vždycky hraje ´serendipity´, to není jen taková obyčejná náhoda (ve smyslu ´coinsidence´ nebo ´happenstance´), nýbrž vrozené štěstí, řekněme ušlechtilá forma náhody. To je přesně ta forma štěstí, co přeje připraveným, jak geniálně vystihl Luis Pasteur. Za takovou ušlechtilou formou náhody je vždy obrovská píle a pracovitost, a v ní se zrcadlí samotné počátky životních kroků obou našich panů profesorů z nejváženějších. Nic nedostali oba naši laureáti zadarmo! Jak to bylo s Erikem De Clerqcem už víme, ale co Antonín Holý? Ten dostal do vínku obrovský talent a lásku k chemii, k organické syntéze, oné královské disciplíně chemie, a k tomu navíc notnou dávku píle, pracovitosti, vytrvalosti, houževnatosti, ale také skromnosti. Vždyť tatínek malého Antonína byl dělníkem ve smíchovské tatrovce, známé továrně na tramvaje a kolejová vozidla. Dobře si pamatuji na úsměvnou příhodu, kdy profesor Holý při jedné schůzi na Akademii věd uvedl, coby úsměvný příklad ne vždy úplně pochopitelných kroků v našem vysokém školství, že přeci on sám vystudoval organickou chemii, považte na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy:. To podstatné ovšem je, že jeho kroky záhy vedly do Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd na Flemingově náměstí v Praze-Dejvicích , kterému pamětníci neřeknou jinak než Šormův ústav. Profesor Šorm, světová legenda československé chemie, založil ve svém ústavu mimo jiné také moderní směr chemie nukleových kyselin, a právě do jeho ústavu přichází na začátku 60. let minulého století mladý Antonín Holý. Z příležitostného vzpomínání profesora Holého je zřejmé, jak pyšný je na to, že dostal Šormovu školu.

Uplynulo ještě mnoho vody ve Vltavě a Dijle než se naši oba dnešní laureáti potkali. Stalo se tak v roce 1976 v německém Göttingen na Symposiu o syntetických nukleotidech, nukleosidech a polynukleotidech konaném v Ústavu biofyzikální chemie Maxe Plancka. Toto setkání se ukázalo být naprosto klíčovým nejen pro oba aktéry, ale pro celou oblast medicinální chemie, pro výzkum látek s účinkem proti virovým a dalším původcům infekčních chorob člověka a zvířat jakož i s účinkem proti nádorovým onemocněním. Rád bych ještě poznamenal, že pro Erika De Clercqa to tehdy nebylo první setkání s československou vědou, zájem o problematiku interferonu, buněčných proteinů s protivirovým účinkem, jej přivedl v 70. létech minulého století ke spolupráci s Dr.Ladislavem Boreckým z Virologického ústavu SAV v Bratislavě

Setkáním Antonína Holého Holého s Erikem De Clercqem na konferenci v Göttingen se začala odvíjet mimořádně produktivní spolupráce obou badatelů a jejich laboratoří na nové skupině potenciálních antivirotik, resp. látek s účinky proti patogenním/parazitickým organismům. Pozornost zaměřili netradičně na skupinu tzv. nukleosid fosfonátů a vymezili si tak zcela originální prostor pro výzkum a vývoj moderních nástrojů zejména antivirové chemoterapie - označované někdy také jako nukleotidové antimetabolity. Každý, kdo měl možnost sledovat v posledních několika letech úspěchy, které oba badatelé dosáhli, musí uznat, jaká obrovská invence, úsilí a pracovní nasazení za touto prací je. Podařilo se jim hned několik látek přivést úspěšně do lékové formy ve spolupráci s průmyslovým partnerem v USA (jmenujme alespoň Vistide, Hepsera, Viread, Truvada, Atripla, vesměs se jedná o léky proti závažným onemocněním jakými jsou AIDS, hepatitida B, herpetické a poxvirové infekce). A dostáváme se k další epizodě onoho "vrozeného štěstí" ("serendipity"), bez níž by se patrně nikdy nepodařilo přinést produkty jejich usilovné vědecké práce, ony bez nadsázky zázračné léky až k pacientům. Dostáváme se k onomu průmyslovému partnerovi v USA, a tím je kalifornská firma Gilead Sciences, Inc. v osobě Dr. Johna C. Martina, presidenta společnosti. A my dnes máme tu jedinečnou příležitost jej mít mezi sebou zde ve slavnostním sále budějovické radnice.

Dear Dr. Martin, President of the Gielead Sciences Inc., welcome to České Budějovice, to the university and academy of sciences, welcome to our very special ceremony on this occassion. Z autentického vyprávění profesora De Clercqa dobře vím, jak zcela zásadní úlohu nejenom v životním příběhu našich obou laureátů, ale také v dějinách moderní medicinální chemie a farmaceutického průmyslu, Dr. John C. Martin sehrál. A tak ne nadarmo prof. Erik De Clercq ve svých přednáškách neopomene na závěr obvykle připomenout se smyslem pro humor zcela jedinečným, že to všechno čeho bylo dosaženo za léta jejich vzájemné spolupráce, by nemohlo spatřit světlo světa bez existence "The Holy Trinity" (rozumějte Holý + De Clercq + Martin).

Pokud jde o vědecké aktivity, tradičně spolupracují s prof. Holým a jeho laboratoří některé budějovické ústavy Akademie věd (Entomologický ústav, Parazitologický ústav, Ústav molekulární biologie rostlin) při testování a vývoji antivirovových látek/ antimetabolitů/ antiparazitárních látek. Prof. Erik De Clercq je po dlouhá léta nejbližším zahraničním spolupracovníkem, kolegou a přítelem prof. Holého, který dosáhl zajisté zcela výjimečného postavení ve virologii, zejména v oblasti výzkumu a vývoje inhibitorů replikačních mechanismů virových patogenů. Původním vzděláním lékař s úctyhodnými znalostmi medicinální/biologické chemie dosáhl světového renomé právě díky zásadním příspěvkům k racionální konstrukci léků s antivirovým účinkem, a také díky objasnění mechanismů, jakým syntetické látky/léky namířené proti virům působí.

Díky prof. Holému jsme získali prof. De Clercqa za hostujícího profesora. Velice si považujeme, ze pan prof. De Clercq přijal v roce 2007 pozvání k semestrálnímu předmětu "Biochemistry at the Service in Medicine". Jedná se o řádný semestrální kurs v rozsahu 2/0 týdně, pan profesor dojíždí z Belgie 2× měsíčně a v blocích přednáší zmíněný předmět jak pro magisterské a doktorské studenty biologických oborů, tak i studentům přeshraničního oboru "Biological Chemistry". Tyto přednášky pokračovaly i v akademickém roce 2008/2009. Prof. De Clercq patří mezi velmi oblíbené učitele, trpělivě vysvětlující složité mechanismy patobiochemických procesů, je vskutku pedagogickým nadšencem, a to je znát v každém ohledu. Studenti jej velmi uznávají a milují, jak lze ostatně vyčíst ze studentského hodnocení. Pan profesor u nás navíc působí zcela nezištně. Slovy ani nemohu vyjádřit, jak moc si považujeme, že se připojil k naší fakultě poté, co mu zvyklosti či legislativa jeho vlastní země neumožnily po dovršení penzijního věku předávat i nadále svoje výjimečné znalosti a mimořádné zkušenosti studentům na své Almae Matris v Lovani. Pokaždé mohu znovu a znovu pozorovat, jak životadárný účinek má na profesora De Clercqa pobyt mezi studenty, Erik přednáší maratónským způsobem, jeden a půl dne v kuse, a vždy jej na konci jeho přednášek naleznu se spoustou energie na rozdávání. Takový je Erik De Clercq a co Antonín Holý? Pana profesora Holého zradily hlasivky a zkomplikovaly mu tak jeho komunikaci s nejbližšími včetně kolegů a kolegyň v laboratoři. Takový je život, ale čeho jsem si všiml v poslední době během našeho setkávání je, že oč se panu profesorovi ztížily podmínky pro hlasovou komunikaci, obrovsky se posílila či rozvinula jeho schopnost komunikovat očima. Mám pocit, že v jeho očích si mohu praktiky pokaždé přečíst i odpověď na každou moji otázku. A tak bych se se souhlasem pana prof. Holého s Vámi rád podělil o "Desatero snad nejen pro medicinální chemii", které profesor Holý před časem formuloval:


Pracuj systematicky a efektivně - Experimentální věda se dá dělat pouze rukama v laboratoři. Laboratorní čas je drahý. Neplýtvej s ním. Ve vědě se dá vždy pracovat na více problémech současně, i když to třebas úředníci nechápou.

Neplýtvej prostředky, na vědu je jich všude ve světě málo. Vymetáním všech konferencí, ať už jsou na Novém Zélandě či v Patagonii, se nikdo nestane velkým vědcem, nejvýše obchodním cestujícím s vědou.

Znalosti a zkušenosti se získají systematickou prací, ne přelétáním mezi tématy na stážích po světě. Dobře znát užší obor je lepší, než mít povrchní znalosti o mnoha věcech.

Dbej, aby tvoje práce měla smysl - Důležité je CO a PROČ, ne JAK. Postav si racionální cíl, zvol si cestu k jeho dosažení, zatni zuby a drž!!!

Všímej si možných "praktických výstupů" své práce, snaž se o jejich využití. Všímej si náhod, často o mnohém rozhodují.

Neparazituj na nápadech jiných: je zcela neetické "přivézt si ze stáže novou problematiku" bez souhlasu a vědomí svého hostitele.

Nevymýšlej si a nešvindluj - Pečlivě vedený laboratorní deník je podmínkou solidní vědecké publikace. Ztracená kredibilita se těžko navrací.

Respektuj jiné vědy - Spolupracuješ-li s kolegy z jiných oblastí vědy, pouč se o základech jejich vědních disciplín natolik, abys s nimi mohl hovořit jejich řečí. Bez účelné diskuze není opravdová spolupráce možná.

Cti své učitele, jednou jím budeš. Předávej své zkušenosti mladší generaci.

Piš a publikuj - jen tehdy, máš-li opravdu co sdělit, ne proto, abys mohl vyplňovat kolonky v "úředních" dotaznících.

S odkazem na poslední bod "desatera" prof. Holého nemohu opomenout a Vás připravit o stručný přehled neuvěřitelně bohaté bibliografie a vědeckých výstupů obou našich laureátů. Uváděná čísla již nejspíš budou opět o kus větší, nicméně. Prof. Antonín Holý má na svém kontě cca 650 publikací, 60 patentů a přes 7500 citací v SCI. Prof. Erik De Clercq je autorem nebo spoluautorem neuvěřitelných 2446 publikací, v naprosté většině v impaktových časopisech. Mimořádně zajímavý je navíc seznam čítající 91 publikací ("best achievements"), kterých si pan prof. De Clercq cení nejvíce, jedná se o homogenní výběr z jeho celého aktivního života, tedy až do současnosti, cca v 50% případů je 1. autorem, vesměs se jedná o publikace v časopisech s mimořádným IF. Je tam mnohokráte Science, Nature, různé řady Nature, mnoho PNASů a další špičkové časopisy jako J. Virol, Biochem. Pharmacol., J. Med. Chem. Cancer Res. atd. Rovněž citační ohlasy a HI jsou zcela jistě obrovská čísla. Je držitelem čestných doktorátů a profesur z řady universit (včetně Univerzity Karlovy - v roce 2007), za období od 1981 byl či je členem celkem 32 redakčních rad špičkových biomedicínských časopisů. Tolik k vědecké produkci obou navrhovaných světových odborníků medicinální chemie (organické chemie, virologie). Výše zmíněný stručný přehled pedagogických a vědeckých aktivit prof. Antonína Holého a prof. Erika De Clercqa dostatečně věrohodně ilustruje jejich zásluhy o světovou vědu a vzdělávání, jakož i o rozvoj přírodních věd na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.



Dear laureates as well as esteemed guests,

Many years ago, we launched a tight co-operation with Prof. Holý in screening of his compounds on anti-parasitic features. Later on, students of our Faculty of Science were joining common projects on assessment of ati-parasitic features of some of prof. Holý´s compounds. A few years ago, Prof. Holý made a great offer suggesting me Prof. De Clercq and his willingness to teach a regular semester course at our University/Faculty of Science in České Budějovice once he becomes retired. And really, it does have happened. We appreciate very much Prof. De Clercq´s course entitled "Biochemistry at the Service in Medicine" that he has been giving since two years ago within our cross-border curriculum of Biological Chemistry that we have been running along with Johannes Kepler University in Linz (Austria). This is a new study field supported by EU that Prof. Antonin Holý considerably helped us to establish. The great merit of both, Prof. Erik De Clercq and Prof. Antonin Holý, has been acknowledged by the Scientific board of the University of South Bohemia, and based on it they will be awarded honorary doctor degree from the University of South Bohemia in Ceske Budejovice in Molecular and Cellular biology. In conclusion, myself as well as on behalf of our Faculty of Science as well as on behalf of colleagues of mine at the Biology Centre of the Academy of Sciences in České Budějovice I would like to express them how much we acknowledge their contribution to growth and advancement of our University/Faculty, how much we are grateful for friendship we have made. Thank you very much also in advance for our further co-operation.

Vaše Magnificence, pane rektore, toto jsou důvody pro to, abych Vás jménem svým i jménem Vědecké rady Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity požádal o udělení čestného doktorátu naší Almae matris v oboru molekulární a buněčné biologie prof. RNDr. Antonínu Holému, DrSc. a prof. Dr. Eriku De Clercqovi, M.D.



Děkuji Vám za pozornost!



Vědecká rada Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích udělila čestné tituly Doktor honoris causa prof. RNDr. Antonínu Holému, DrSc. a prof. Dr. Eriku De Clercqovi, MD., dvěma věhlasným odborníkům v oblasti medicinální chemie, virologie, výzkumu a vývoji léčiv infekčních a nádorových onemocnění.

Rektorovi a Vědecké radě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích předkládám jednomyslný návrh členů Vědecké rady PřF JU v Českých Budějovicích na udělení čestné hodnosti "Dr.h.c." JU dvojici světově proslulých badatelů, prof. RNDr. Antonínu Holému z ÚOCHB AV ČR, v.v.i., a prof. Eriku De Clercqovi z Rega Institute for Medical Research, Catholic University, Leuven, Belgium.








MH © 10.VI.2009