Den otevřených dveří pro školy (Týden Akademie věd)

I v letošním roce jsme pro Týden Akademie věd ČR připravili Dny otevřených dveří a v jejich rámci také speciální program věnovaný pouze školám, který proběhne v českém jazyce ve čtvrtek 6. listopadu od 9 do 16 hodin.

Níže najdete informace k registraci školních exkurzí.

Letos se můžete nově přihlásit i na exkurze pro školy v anglickém jazyce, které se uskuteční v pátek 7. listopadu od 9 do 12 hodin. Více informací naleznete zde.

Pokud vás zajímá Den otevřených dveří pro širokou veřejnost, najdete více informací zde [odkaz zveřejníme brzy].

Kompletní program Týdne Akademie věd v našem ústavu najdete zde.

Exkurze a přednášky jsou určeny pro žáky a studenty od 8. třídy ZŠ a tercie osmiletých gymnázií a trvají cca 30 min.

Z bezpečnostních a praktických důvodů se jednotlivých exkurzí může zúčastnit maximálně 13 osob, včetně pedagoga. Pokud plánujete přivést větší počet studentů, musíte je rozdělit do více skupin a pro každou skupinu zvlášť rezervovat vlastní program (jednotlivé exkurze se například mohou mezi skupinami střídat, takže všichni navštíví tentýž program, pouze v jiném pořadí).

• Program pro svou třídu si můžete rezervovat zde. [Odkaz bude zveřejněn v pondělí 13. října v 15:00.]
  

Letos si připomínáme 130 let od objevu rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem – průlomu, který změnil dějiny vědy, medicíny i techniky. Zveme vás na výstavu s praktickými ukázkami, které připomenou nejen význam rentgenového záření v medicíně, ale i jeho klíčový přínos pro rentgenovou krystalografii – metodu, díky níž se podařilo odhalit struktury krystalů, molekul, a dokonce i dvoušroubovice DNA.

Molekula DNA v sobě nese veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo fungovat všechno živé od jednobuněčných organismů až po člověka. Jak ale taková DNA vlastně vypadá a z čeho se skládá? A jak vypadá v prostoru? Přijďte se doslova ponořit do struktury DNA a odhalte s námi taje této známé dvoušroubovice.

Fluorescence je schopnost molekul vydávat barevné světlo. Tento jev vědce často provází při prvních krocích na cestě k vývoji léčiv. Léčiva obvykle ovlivňují enzymy, tedy molekulární stroje, které v organismu katalyzují chemické reakce. V naší laboratoři na vlastní oči uvidíte, jak fluorescenci využíváme při získávání čistých enzymů a testování jejich aktivity.

Pojďte se s námi vydat po stopách vzniku nových léků. Jak se testují tisíce různých látek a jak mezi nimi najdeme skutečný poklad se slibným účinkem? Mají ještě šanci klasické zkumavky, které známe z hodin chemie? Jak dokážeme simulovat procesy v živém organismu bez použití pokusných zvířat a jak nám s tím pomáhají moderní technologie? Vydejte se s námi na vzrušující cestu do nejranějších fází vývoje léčiv!

Svět hmyzu byl pro člověka vždy něčím trochu tajemným a hůře pochopitelným. Hmyzí vnímání světa je tomu našemu velmi vzdálené. Zatímco my hodnotíme své okolí, hledáme potravu, partnery či cestu především pomocí zraku, pro hmyz je naprosto klíčovým smyslem čich. A extrémně specializovanou skupinou jsou termiti, kteří zrak zcela postrádají. Narozdíl od svých příbuzných, švábů, se termiti přesunuli pod zem nebo si vybudovali takřka nedobytné pevnosti, a nyní už žijí pouze ve světě feromonů a obranných látek. Pojďte s námi objevit jejich říši a zkusit vnímat svět jejich tykadly.

Insulin je centrální hormon našeho organismu a jakákoli porucha v jeho funkci vede k závažnému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Insulin ale ovlivňuje i mnoho dalších dějů v našem organismu od syntézy proteinů až po ukládání tuku. Na této přednášce se dozvíte něco o tom, jak insulin vypadá a jak v těle působí, jaké jsou různé typy cukrovky, jak se léčí a hlavně, kam směřuje další vývoj a jak by se léčba i díky našemu výzkumu mohla v budoucnosti proměnit a výrazně zlepšit léčbu a komfort diabetiků.

Snadno si představíme, jak vypadají kuchyňské váhy, a umíme odvážit 1 kg mouky nebo 100 g cukru. Ale víte, kolik váží ibuprofen nebo kofein a jak se vůbec takové molekuly váží? K tomu používáme přístroje, které se nazývají hmotnostní spektrometry. Ukážeme vám je, vysvětlíme, na jakém principu vážení molekul, a několik sloučenin si společně „zvážíme“ . Na závěr se podíváme, jak vypadá hmotnostní spektrum a co z něho můžeme vyčíst.

Ukážeme, co absorpce světla v ultrafialové, viditelné a infračervené oblasti napoví o pozorované látce a její struktuře. Stručně představíme molekulární spektroskopii, jak se používá v chemii a biologii. Poznáte, zda a jak se z křivé čáry, tzv. spektra, dá určit chemická struktura látky nebo tvar biomolekuly, např. proteinu nebo DNA?

Zabýváme se enzymy, které potřebují parazité pro trávení lidské krve. Cílem naší práce je zjistit, jak tyto enzymy fungují, a připravit účinné molekuly, které blokují jejich funkci a mohou být využity jako antiparazitární léčiva. Představíme vám detailně evropská klíšťata přenášející boreliózu a encefalitidu i tropické krevničky způsobující závažnou bilharziózu až u 200 milionů lidí na této planetě.

Diamanty jsou věčné – a v malinkaté nanometrové podobě i mimořádně užitečné. Už dávno neslouží jen k okrase a šperkařskému umění. V podobě nanodiamantů, tisíckrát menších než lidský vlas, se z obyčejného černého prášku stávají inteligentní nástroje pro moderní medicínu a diagnostiku. Dokážou měřit teplotu přímo uvnitř buněk, sledovat biologické procesy a přispívat k včasné diagnostice rakoviny. Spojení nanotechnologie a medicíny tak otevírá nové možnosti, jak lépe porozumět lidskému tělu a vyvíjet přesnější diagnostické metody. Vítejte ve světě, kde se lesk diamantu mění ve vědecký nástroj.

Když se řekne „magnetická rezonance“, asi si vybavíme zařízení, které používají lékaři k zobrazování lidského těla při odhalování nejrůznějších neduhů. Stejná metoda s úspěchem slouží i chemikům při odhalování struktury neznámé látky – tedy toho, jak jsou jednotlivé atomy spojeny vazbami a jaké je jejich prostorové uspořádání. V laboratoři nukleární magnetické rezonance (NMR) a elektronové paramagnetické rezonance (EPR) vysvětlíme, jak lze magnetických vlastností jader a elektronů využít právě při zkoumání struktury látek. Ukážeme zařízení, které se při takových měřeních využívá – silný supravodivý magnet, jehož magnetické pole je stotisíckrát větší než magnetické pole Země. Vysvětlíme, jak s námi molekuly pomocí magnetického pole komunikují a co nám jsou ochotné ze své struktury prozradit.

Peptidy patří mezi molekuly, které zásadně ovlivňují regulaci chuti k jídlu i fungování mozku. Díky tomu se stávají slibnými kandidáty nejen pro léčbu obezity, ale také neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Moderní výzkum odhaluje jejich schopnost zasahovat do klíčových drah metabolismu a paměti. Tyto poznatky otevírají cestu k novým a účinnějším terapeutickým strategiím budoucnosti. Přijďte se podívat, jak vyvíjíme nová léčiva, jaké látky testujeme na myších a potkanech a jak daleko jsme se dostali ve snaze dostat naše léčiva do lékáren.

Když se řekne steroid, vybaví se většině z nás svalnatý sportovec. Lékaři si zase představí kortikoidy, které léčí záněty. Steroidy toho ale umí mnohem víc a jsou v tom mnohdy rychlejší než myšlenka. Jsou jako tajné „aplikace“ našeho těla, které běží v pozadí a ovlivňují skoro všechno, co děláme. Byly s námi už od začátku, stály za seznámením našich rodičů, naším početím, narozením, růstem a ovlivní i naše stárnutí a smrt. Steroidy definují i naši povahu a chování. Současná věda studuje vliv steroidů na činnost mozku a jejich možné využití pro léčbu nemocí centrální nervové soustavy. Povíme si o schválených steroidech, ale i o těch, které jsou v současnosti v klinických studiích na léčbu depresí, epilepsie, autismu či Downova syndromu. Přijďte objevit, proč steroidy nejsou jen mýtus z posilovny, ale jedni z nejzajímavějších superhrdinů našeho těla.

Podívejte se do našich mikroskopů a objevte svět ukrytý přímo před našima očima. Můžete sledovat drobné živé organismy, jak se prohánějí a kroutí v jediné kapce vody. Poté si prohlédnete preparáty, které vás okouzlí svými neuvěřitelnými mikroskopickými vzory. Objevíte skryté struktury, z nichž se skládá svět kolem nás – od jemně se překrývajících šupinek, které vytvářejí třpytivé barvy, až po podivné, štětinaté povrchy na miniaturních končetinách. Je to příležitost spatřit úžasné věci, kterých byste si jinak nikdy nevšimli.

Kdo se nebojí tmy a tajných chodeb, kde vede nekonečná spleť potrubí, je srdečně zván. Podíváte se, jak je zabezpečen komplikovaný chod našeho ústavu, a porozumíte blíže praktické stránce vědeckého zázemí. Baterky s sebou!

Mohlo by se zdát, že věda musí neustále přinášet nové výsledky. O tom ale věda není. Věda je o samotném procesu zkoumání, objevování a experimentování. Představíme vám některé metody a techniky, které vědci a vědkyně využívají při své práci, ať už vede k úspěchu, nebo nás zavede do slepé uličky. Místo úžasných objevů se zaměříme na to, jak vědecké bádání probíhá a jak fascinující může být. Přesvědčíme buňky, aby pro nás vyráběly proteiny důležité pro výzkum či dokonce přímo pro medicínu. Ukážeme si, jakou roli hraje světlo v chemii a jak mocný nástroj je metoda zvaná Ramanova spektrometrie. A pokud vás zajímá propojení vědy a moderních technologií, nahlédneme společně do světa molekulového modelování, kde počítače pomáhají například při hledání nových léčiv.

Co je virus? Jak nám škodí a jak nám pomáhá? Představíme vám nejnebezpečnější viry minulosti a současnosti a povíme si o tom, jak zabezpečit laboratoř a personál při práci s těmito viry. Dozvíte se, jak testujeme slibná léčiva na nebezpečné nemoci způsobené viry a co všechno vývoj nového léku obnáší. A je virus opravdu vždy náš nepřítel?

Srozumitelnou interaktivní formou vám představíme vývoj tzv. protinádorových nukleosidů. To jsou látky, které mohou proti nádorům bojovat tak, že připomínají stavební součástky DNA. Ukážeme si několik experimentů ze všedního dne organického chemika.

Zajímá vás, jak vznikají barvy ohňostroje? Chtěli byste vidět argonové plazma o teplotě vyšší, než jaká je na povrchu Slunce? Chcete si ověřit, zda je váš prsten skutečně zlatý? V naší laboratoři vám ukážeme metody, které zmíněné plazma i barvy světla využívají ke zjištění prvkového složení vzorků. Po vybuzení např. rentgenovým zářením nebo vysokou teplotou začne vzorek vyzařovat charakteristické záření, ve kterém je zakódována informace o přítomnosti a množství jednotlivých prvků. Přijďte se k nám podívat a ponořit se do tajů analytické chemie.

Jak lze zvážit biomolekuly, které okem nevidíme? V naší laboratoři vám nejen ukážeme a vysvětlíme, jak se to dělá, ale necháme vás si analýzu přímo vyzkoušet na vybavení, ke kterému se jinde nedostanete.