Den otevřených dveří (Týden Akademie věd)

V rámci Týdne Akademie věd proběhne v našem ústavu v sobotu 8. listopadu 2025 Den otevřených dveří. 

Připravili jsme řadu tematicky zaměřených exkurzí, přednášek, prezentací, které se opakují v průběhu dne každou hodinu a trvají cca 30 min.

Kompletní program Týdne Akademie věd v našem ústavu najdete zde.

(👹 – exkurze je vhodná pro děti)

Letos si připomínáme 130 let od objevu rentgenového záření Wilhelmem Conradem Röntgenem – průlomu, který změnil dějiny vědy, medicíny i techniky. Zveme vás na výstavu s praktickými ukázkami, které připomenou nejen význam rentgenového záření v medicíně, ale i jeho klíčový přínos pro rentgenovou krystalografii – metodu, díky níž se podařilo odhalit struktury krystalů, molekul, a dokonce i dvoušroubovice DNA.

Molekula DNA v sobě nese veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo fungovat všechno živé od jednobuněčných organismů až po člověka. Jak ale taková DNA vlastně vypadá a z čeho se skládá? A jak vypadá v prostoru? Přijďte se doslova ponořit do struktury DNA a odhalte s námi taje této známé dvoušroubovice.

Fluorescence je schopnost molekul vydávat barevné světlo. Tento jev vědce často provází při prvních krocích na cestě k vývoji léčiv. Léčiva obvykle ovlivňují enzymy, tedy molekulární stroje, které v organismu katalyzují chemické reakce. V naší laboratoři na vlastní oči uvidíte, jak fluorescenci využíváme při získávání čistých enzymů a testování jejich aktivity.

Pojďte se s námi vydat po stopách vzniku nových léků. Jak se testují tisíce různých látek a jak mezi nimi najdeme skutečný poklad se slibným účinkem? Mají ještě šanci klasické zkumavky, které známe z hodin chemie? Jak dokážeme simulovat procesy v živém organismu bez použití pokusných zvířat a jak nám s tím pomáhají moderní technologie? Vydejte se s námi na vzrušující cestu do nejranějších fází vývoje léčiv!

Svět hmyzu byl pro člověka vždy něčím trochu tajemným a hůře pochopitelným. Hmyzí vnímání světa je tomu našemu velmi vzdálené. Zatímco my hodnotíme své okolí, hledáme potravu, partnery či cestu především pomocí zraku, pro hmyz je naprosto klíčovým smyslem čich. A extrémně specializovanou skupinou jsou termiti, kteří zrak zcela postrádají. Narozdíl od svých příbuzných, švábů, se termiti přesunuli pod zem nebo si vybudovali takřka nedobytné pevnosti, a nyní už žijí pouze ve světě feromonů a obranných látek. Pojďte s námi objevit jejich říši a zkusit vnímat svět jejich tykadly.

Insulin je centrální hormon našeho organismu a jakákoli porucha v jeho funkci vede k závažnému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Insulin ale ovlivňuje i mnoho dalších dějů v našem organismu, od syntézy proteinů až po ukládání tuku. Na této přednášce se dozvíte něco o tom, jak insulin vypadá a jak v těle působí, jaké jsou různé typy cukrovky a jak se léčí. Nastíníme také, kam směřuje další vývoj a jak by se léčba i díky našemu výzkumu mohla v budoucnosti proměnit a výrazně zlepšit léčbu a komfort diabetiků.

Ukážeme, co absorpce světla v ultrafialové, viditelné a infračervené oblasti napoví o pozorované látce a její struktuře. Stručně představíme molekulární spektroskopii, jak se používá v chemii a biologii. Ukážeme přípravu vzorků a předvedeme jednotlivé metody měření. Poznáte, zda a jak se z křivé čáry, tzv. spektra, dá určit chemická struktura látky nebo tvar biomolekuly, např. proteinu nebo DNA?

Vědci pro svoji práci využívají velké množství nejrůznějších přístrojů a nástrojů, z nichž některé nelze jednoduše koupit. Proto má ÚOCHB vlastní Vývojové centrum, které se věnuje jak výrobě drobností, tak vývoji a sestavování komplexních přístrojů.

Přijďte se podívat a vyzkoušet si, jakým způsobem se ohřívají a chladí chemické reakce, jak využívat LEDky všech možných barev, anebo si zkusit práci na jedinečném vláknovém laseru na plechy či devítitunovém počítačem ovládaném obráběcím stroji.

Pozor, tato exkurze neprobíhá v areálu ústavu, nýbrž v jeho Vývojovém centru v ulici Papírenská 1132/7b, Praha 6–Bubeneč (Mapy Google, Mapy.cz), asi 20 minut chůze od ÚOCHB či 7 minut ze zastávky Nádraží Podbaba.

Zabýváme se enzymy, které potřebují parazité pro trávení lidské krve. Cílem naší práce je zjistit, jak tyto enzymy fungují, a připravit účinné molekuly, které blokují jejich funkci a mohou být využity jako antiparazitární léčiva. Představíme vám detailně evropská klíšťata přenášející boreliózu a encefalitidu i tropické krevničky způsobující závažnou bilharziózu až u 200 milionů lidí na této planetě.

Diamanty jsou věčné – a v malinkaté nanometrové podobě i mimořádně užitečné. Už dávno neslouží jen k okrase a šperkařskému umění. V podobě nanodiamantů, tisíckrát menších než lidský vlas, se z obyčejného černého prášku stávají inteligentní nástroje pro moderní medicínu a diagnostiku. Dokážou měřit teplotu přímo uvnitř buněk, sledovat biologické procesy a přispívat k včasné diagnostice rakoviny. Spojení nanotechnologie a medicíny tak otevírá nové možnosti, jak lépe porozumět lidskému tělu a vyvíjet přesnější diagnostické metody. Vítejte ve světě, kde se lesk diamantu mění ve vědecký nástroj.

Když se řekne „magnetická rezonance“, asi si vybavíme zařízení, které používají lékaři k zobrazování lidského těla při odhalování nejrůznějších neduhů. Stejná metoda s úspěchem slouží i chemikům při odhalování struktury neznámé látky – tedy toho, jak jsou jednotlivé atomy spojeny vazbami a jaké je jejich prostorové uspořádání. V laboratoři nukleární magnetické rezonance (NMR) a elektronové paramagnetické rezonance (EPR) si vysvětlíme, jak lze magnetických vlastností jader a elektronů využít právě při zkoumání struktury látek. Ukážeme zařízení, které se při takových měřeních využívá – silný supravodivý magnet, jehož magnetické pole je stotisíckrát větší než magnetické pole Země. Vysvětlíme, jak s námi molekuly pomocí magnetického pole komunikují a co nám jsou ochotné ze své struktury prozradit.

Peptidy patří mezi molekuly, které zásadně ovlivňují regulaci chuti k jídlu i fungování mozku. Díky tomu se stávají slibnými kandidáty nejen pro léčbu obezity, ale také neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Moderní výzkum odhaluje jejich schopnost zasahovat do klíčových drah metabolismu a paměti. Tyto poznatky otevírají cestu k novým a účinnějším terapeutickým strategiím budoucnosti. Přijďte se podívat, jak vyvíjíme nová léčiva, jaké látky testujeme na myších a potkanech a jak daleko jsme se dostali ve snaze dostat naše léčiva do lékáren.

Během exkurze se dozvíte, že steroidy umí být i „hodné a léčivé“. Povíme si, jak steroidy fungují v lidském těle a také jakými metodami je připravujeme a studujeme. Představíme vám různé chemické pokusy doplněné o praktické ukázky čištění a krystalizace různých látek.

Podívejte se do našich mikroskopů a objevte svět ukrytý přímo před našima očima. Můžete sledovat drobné živé organismy, jak se prohánějí a kroutí v jediné kapce vody. Poté si prohlédnete preparáty, které vás okouzlí svými neuvěřitelnými mikroskopickými vzory. Objevíte skryté struktury, z nichž se skládá svět kolem nás – od jemně se překrývajících šupinek, které vytvářejí třpytivé barvy, až po podivné, štětinaté povrchy na miniaturních končetinách. Je to příležitost spatřit úžasné věci, kterých byste si jinak nikdy nevšimli.

Podívejte se s námi do míst, kam se běžně nedostanete. Provedeme vás technologickým srdcem našeho ústavu – od rozvoden elektřiny přes strojovny vzduchotechniky až po chlazení citlivých laboratoří. Ukážeme vám, jak fungují systémy, které zajišťují nepřetržitý chod celého areálu a bez kterých by nebyla možná žádná věda. Baterky s sebou!

Mohlo by se zdát, že věda musí neustále přinášet nové výsledky. O tom ale věda není. Věda je o samotném procesu zkoumání, objevování a experimentování. Představíme vám některé metody a techniky, které vědci a vědkyně využívají při své práci, ať už vede k úspěchu, nebo nás zavede do slepé uličky. Místo úžasných objevů se zaměříme na to, jak vědecké bádání probíhá a jak fascinující může být. Přesvědčíme buňky, aby pro nás vyráběly proteiny důležité pro výzkum či dokonce přímo pro medicínu. Ukážeme si, jakou roli hraje světlo v chemii a jak mocný nástroj je metoda zvaná Ramanova spektrometrie. A pokud vás zajímá propojení vědy a moderních technologií, nahlédneme společně do světa molekulového modelování, kde počítače pomáhají například při hledání nových léčiv.

Z virů se během evoluce stali mistři manipulace. Proč? Protože jsou to parazité, kteří nedokážou sami přežít ani se rozmnožovat bez pomoci hostitele. Při infekci viry pronikají do hostitelských buněk a přeprogramovávají jejich vnitřní struktury a organely ve svůj vlastní prospěch. V průběhu exkurze se dozvíte, jak tyto organely, které normálně zajišťují životně důležité funkce buňky, slouží virům k jejich rozmnožování. Společně tak odhalíme, proč jsou viry jedním z nejzákeřnějších a zároveň nejzajímavějších biologických útvarů a proč je důležité jejich životní cyklus zkoumat. Budete mít možnost prohlédnout si biochemickou laboratoř a seznámit se s běžnými technikami, které pro výzkum používáme.

Srozumitelnou interaktivní formou vám představíme vývoj tzv. protinádorových nukleosidů. To jsou látky, které mohou proti nádorům bojovat tak, že svým vzhledem připomínají stavební součástky DNA. Řekneme si, jak se takové látky navrhují, připravují a jaké parametry musí nová molekula splňovat, aby se mohla stát léčivem. Nakonec vám ukážeme několik experimentů ze všedního dne organického chemika.

Zajímá vás, jak vznikají barvy ohňostroje? Chtěli byste vidět argonové plazma o teplotě vyšší, než jaká je na povrchu Slunce? Chcete si ověřit, zda je váš prsten skutečně zlatý? V naší laboratoři vám ukážeme metody, které zmíněné plazma i barvy světla využívají ke zjištění prvkového složení vzorků. Po vybuzení např. rentgenovým zářením nebo vysokou teplotou začne vzorek vyzařovat charakteristické záření, ve kterém je zakódována informace o přítomnosti a množství jednotlivých prvků. Přijďte se k nám podívat a ponořit se do tajů analytické chemie.

Jak lze zvážit biomolekuly, které okem nevidíme? V naší laboratoři vám nejen ukážeme a vysvětlíme, jak se to dělá, ale necháme vás si analýzu přímo vyzkoušet na vybavení, ke kterému se jinde nedostanete.