Den otevřených dveří (Týden Akademie věd)

V rámci Týdne Akademie věd proběhne v našem ústavu v sobotu 7. listopadu 2026 Den otevřených dveří. 

Připravili jsme řadu tematicky zaměřených exkurzí, přednášek, prezentací, které se opakují v průběhu dne každou hodinu a trvají cca 30 min.

Kompletní program Týdne Akademie věd v našem ústavu najdete zde.

(👹 – exkurze je vhodná pro děti)

Když se řekne DNA, většina z nás si nejspíš automaticky vybaví dvoušroubovici a genetickou informaci. Málo už se ví, že DNA může mít i další netradiční funkce. Právě těmi se v naší laboratoři zabýváme a myslíme si, že by byla škoda nešířit jejich slávu veřejně. Řekneme si, jak těžké je najít takové konkrétní krátké sekvence DNA, které dokáží spustit chemické reakce a některé z takových reakcí si v laboratoři přímo namícháme. Jejich výsledek si pak zhodnotíme různými technikami, které při výzkumu sami používáme.

Molekula DNA v sobě nese veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo fungovat všechno živé od jednobuněčných organismů až po člověka. Jak ale taková DNA vlastně vypadá a z čeho se skládá? A jak vypadá v prostoru? Přijďte se doslova ponořit do struktury DNA a odhalte s námi taje této známé dvoušroubovice.

Fluorescence je schopnost molekul vydávat barevné světlo. Tento jev vědce často provází při prvních krocích na cestě k vývoji léčiv. Léčiva obvykle ovlivňují enzymy, tedy molekulární stroje, které v organismu katalyzují chemické reakce. V naší laboratoři na vlastní oči uvidíte, jak fluorescenci využíváme při získávání čistých enzymů a testování jejich aktivity.

Pojďte se s námi vydat po stopách vzniku nových léků. Jak se testují tisíce různých látek a jak mezi nimi najdeme skutečný poklad se slibným účinkem? Mají ještě šanci klasické zkumavky, které známe z hodin chemie? Jak dokážeme simulovat procesy v živém organismu bez použití pokusných zvířat a jak nám s tím pomáhají moderní technologie? Vydejte se s námi na vzrušující cestu do nejranějších fází vývoje léčiv!

Insulin je centrální hormon našeho organismu a jakákoli porucha v jeho funkci vede k závažnému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Insulin ale ovlivňuje i mnoho dalších dějů v našem organismu, od syntézy proteinů až po ukládání tuku. Na této přednášce se dozvíte něco o tom, jak insulin vypadá a jak v těle působí, jaké jsou různé typy cukrovky a jak se léčí. Nastíníme také, kam směřuje další vývoj a jak by se léčba i díky našemu výzkumu mohla v budoucnosti proměnit a výrazně zlepšit léčbu a komfort diabetiků.

Svět hmyzu byl pro člověka vždy něčím trochu tajemným a hůře pochopitelným. Hmyzí vnímání světa je tomu našemu velmi vzdálené. Zatímco my hodnotíme své okolí, hledáme potravu, partnery či cestu především pomocí zraku, pro hmyz je naprosto klíčovým smyslem čich. A extrémně specializovanou skupinou jsou termiti, kteří zrak zcela postrádají. Narozdíl od svých příbuzných, švábů, se termiti přesunuli pod zem nebo si vybudovali takřka nedobytné pevnosti, a nyní už žijí pouze ve světě feromonů a obranných látek. Pojďte s námi objevit jejich říši a zkusit vnímat svět jejich tykadly.

Každý si umí představit kuchyňské váhy a zvládne odvážit kilogram mouky nebo 100 g cukru. Ale jak zjistíme, kolik váží jedna molekula ibuprofenu nebo kofeinu? K tomu používáme přístroje, které se nazývají hmotnostní spektrometry. Ukážeme vám je, a vysvětlíme, na jakém principu funguje vážení molekul, a několik známých sloučenin si společně „zvážíme“. Na závěr se podíváme, jak vypadá hmotnostní spektrum, zjistíme, co všechno z něho můžeme vyčíst a povíme si, jak se využívá při výzkumu a vývoji léčiv.

Těsně za hranicemi lidského zraku se rozprostírá rozsáhlý, neviditelný vesmír. Mikroskopy nám otevírají okna do tohoto skrytého světa a odhalují, že základní stavební kameny života a hmoty jsou nejen funkčně složité, ale také úchvatně krásné. Tato výstava zve návštěvníky, aby vstoupili do mikroskopického světa a zažili fascinující propojení umění a vědy. Představíme podmanivé obrazce, zářivé barvy a složité struktury biologických vzorků i materiálů z každodenního života. Od zářících, jemných struktur živých buněk až po mimozemsky působící krajiny krystalických útvarů, budou mít návštěvníci možnost na vlastní oči poznat, že největší mistrovská díla přírody často zůstávají pouhým okem neviditelná.

Prahu zasáhla záhadná epidemie. Odkud se nový virus vzal, jak se šíří a dokážeme ho zastavit dříve, než bude pozdě? Staňte se na chvíli součástí vědeckého týmu a projděte s námi cestu od prvních případů, přes identifikaci viru, až po hledání jeho slabého místa a vývoj účinného inhibitoru. Ukážeme si, jak ve skutečnosti probíhá výzkum nebezpečných virů a jak může moderní virologie, chemie a strukturní biologie společně přispět k vývoji nových antivirotik.

Ve skupině Neurosteroidů se dozvíte, že steroidy umí být i „hodné a léčivé“. Povíme si, jak steroidy fungují v lidském těle a také, jakými metodami je připravujeme a studujeme. Představíme vám různé chemické pokusy doplněné o praktické ukázky čištění a krystalizace různých látek.

Srozumitelnou interaktivní formou vám představíme vývoj tzv. protinádorových nukleosidů. To jsou látky, které mohou proti nádorům bojovat tak, že svým vzhledem připomínají stavební součástky DNA. Řekneme si, jak se takové látky navrhují, připravují a jaké parametry musí nová molekula splňovat, aby se mohla stát léčivem. Nakonec vám ukážeme několik experimentů ze všedního dne organického chemika.

Zapomeňte na blýskavé šperky ve výlohách klenotnictví. V laboratořích dnes pracujeme s diamanty, které pouhým okem vůbec neuvidíte. Tyto takzvané nanodiamanty jsou tisíckrát menší než lidský vlas a na první pohled připomínají obyčejný černý prach. Ve skutečnosti se v nich ale ukrývá revoluční nástroj pro moderní vědu a zdravotnictví. Na této přednášce vám poodhalíme, jak tyto miniaturní krystaly fungují jako neúnavní špioni v mikrosvětě. Ukážeme si, jak dokážou proniknout přímo do živých buněk, fungovat jako neuvěřitelně přesné teploměry, nebo sledovat složité biologické pochody a pomáhat nám při včasném odhalování rakoviny. Přijďte zjistit, jak nám nanotechnologie umožňují lépe porozumět lidskému tělu a proč je právě diamant jedním z nejslibnějších materiálů pro medicínu 21. století.

Zajímá vás, jak vznikají barvy ohňostroje? Chtěli byste vidět argonové plazma o teplotě vyšší, než jaká je na povrchu Slunce? Chcete si ověřit, zda je váš prsten skutečně zlatý? V naší laboratoři vám ukážeme metody, které zmíněné plazma i barvy světla využívají ke zjištění prvkového složení vzorků. Po vybuzení např. rentgenovým zářením nebo vysokou teplotou začne vzorek vyzařovat charakteristické záření, ve kterém je zakódována informace o přítomnosti a množství jednotlivých prvků. Přijďte se k nám podívat a ponořit se do tajů analytické chemie.

Jak lze zvážit biomolekuly, které okem nevidíme? V naší laboratoři vám nejen ukážeme a vysvětlíme, jak se to dělá, ale necháme vás si analýzu sami vyzkoušet přímo na vybavení, ke kterému se jinde nedostanete.