22. srpna 2012 nás zasáhla šokující a zdrcující zpráva o tom, že Detlef Schröder náhle a na vrcholu tvůrčích sil zemřel následkem plicní embolie. Stalo se tak jen den poté, co jsme s ním mohli oslavit dvě radostné a potěšující zprávy. V jedné z nich se oznamovalo to, že se Detlef Schröder stal prvním laureátem Ceny Rudolfa Lukeše udělované Českou chemickou společností za excelentní výsledky vysokého mezinárodního významu v oboru organické, bioorganické a medicinální chemie. Druhá z nich pak obsahovala sdělení, že tým pod vedením Detlefa Schrödera publikoval význačný článek v prestižním časopise Angewandte Chemie.
Ani po několika dnech nejsme schopni vstřebat a vnitřně se vyrovnat s tím, že už se nebudeme potkávat s tím skvělým a věčně veselým chlapíkem, který byl pro všechny kolegou a pro mladší spolupracovníky zvlášť starším "vědeckým" bráchou. S člověkem, jehož zapálení pro vědu, vize, nápady, inspirace a nesmírný přehled po celé chemii nám dodávaly radost i odvahu do vlastního výzkumu. Lze jen těžko odhadnout, kolik stovek hodin jsme s ním strávili diskusemi nad problémy pokrývajícími celé spektrum chemických věd, od malých molekul v plynné fázi přes katalýzu, organokovovou chemii, až po chemii biologických systémů. Tento široký záběr jdoucí za hranice jeho vlastního oboru fyzikální organické chemie z něj učinil mezinárodně respektovanou vědeckou osobnost, svým významem dalece přesahující hranice České republiky.
Pvních sedmnáct let Detlefovy kariéry je spjato s Technische Universität Berlin, kde působil jako vůdčí tvůrčí osobnost ve skupině Prof. Helmuta Schwarze a kde se také v roce 2007 habilitoval. Ve stejném roce nastoupil na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR jako vedoucí vědeckého týmu. V roce 2011 mu byla udělena tzv. "Distinguished Chair" pozice, tedy nejvyšší možná pozice v ÚOCHB, určená nejvýznamnějším vědeckým osobnostem. Kromě stovek prací v prvotřídních chemických časopisech, citovaných více než desettisíckrát, svědčí o kvalitě Detlefovy práce i prestižní ERC Advanced grant udělený v roce 2009, členství v mnoha mezinárodních společnostech, desítky zvaných přednášek, ocenění "Supreme Reviewer" ve dvou neprestižnějších chemických časopisech, pozice vedoucího redaktora v International Journal of Mass Spectrometry, a mnohé další. Detlef zároveň patřil k těm nemnoha hvězdám chemického nebe, které se ochotně chopily i služby vědecké komunitě. V této souvislosti je třeba připomenout jeho aktivní a velmi oceňované působení v Grantové agentuře České republiky.
Přímo v názvu Detlefova ERC Advanced grantu bylo zmíněno stavění mostů mezi chemickými doménami, zejména mezi chemií v plynné a kondenzované fázi. Jsme přesvědčeni, že již dnes lze tento projekt jednoznačně hodnotit jako úspěšně splněný, neboť Detlefovi se podařilo vybudovat mnoho mostů mezi jednotlivými směry výzkumu pěstovanými nejen na ÚOCHB, ale i na dalších akademických institucích v České republice a v zahraničí. Mimoděk tím zároveň vybudoval mosty mezi našimi vědeckými životy. Za to jsme vděční a děkujeme.
Gravitací svého ducha Detlef strhával nás ostatní k tomu, abychom se jej snažili napodobit. Obdobnou prázdnotou a tíži na nás nyní působí ohromná černá díra v prostoru kolem nás, která se zde náhle objevila a která jen stěží půjde zaplnit. Detlefe, budeš nám všem moc chybět!
Luboš Rulíšek a Pavel Jungwirth