Článek

Prof. Josef Michl obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě

25. listopadu 2016
Prof. Josef Michl obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě

Ve čtvrtek 24. listopadu převzal profesor Josef Michl, který mimo jiné působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB), prestižní Cenu Neuron za přínos světové vědě. Ocenění již sedmým rokem uděluje Nadační fond Neuron významným představitelům české vědy působícím doma i v zahraničí, kteří ve svém oboru dosáhli významných úspěchů a mohou být pro jiné vzorem a inspirací.

Josef Michl (*1939 v Praze), který kromě ÚOCHB působí také na University of Colorado v Boulderu (USA), patří mezi nejcitovanější vědce českého původu. Vede tým, který vytvořil chemickou stavebnici z molekul. Je autorem stovek vědeckých prací, několika knih a patentů. 


„Profesor Josef Michl je jednou z mála osobností, která udiví neuvěřitelnými znalostmi téměř ve všech oborech, nejen v chemii,“ říká o oceněném jeho kolega a bývalý ředitel ÚOCHB Dr. Zdeněk Havlas. „Jeho znalosti v matematice či fyzice jsou naprosto profesionální. Vždy vás udiví hloubkou znalostí a promyšleností každého detailu. Tomu jistě napomáhá i jeho fenomenální paměť. A není to jen reprodukování znalostí, jeho myšlení je vysloveně kreativní, vždy má rozmyšleno, co by se mělo vyřešit, a dokonce, jak by se to mělo řešit. Nikdy se nedá odradit složitostí problému. Dobře to vystihuje jeho pořekadlo: Jednoduché problémy necháme ostatním, my si vybereme to složité.“

Za svou vědeckou kariéru získal Josef Michl řadu ocenění a poct, ale Cena Neuron pro něj patří mezi ty nejdůležitější: „Ceny Neuron si vážím více, než jiných uznání, kterých se mi dostalo, protože je dobře známo, že ve své vísce nebývá nikdo prorokem, a pocta z rodného místa je tudíž vůbec nejvyšší.“


Se svým vědeckým týmem v Ústavu organické chemie a biochemie se Josef Michl pokouší vyvinout např. materiály pro účinnější a levnější solární panely. Před sebou vidí ale řadu dalších vědeckých výzev.

„Rád bych našel struktury a podmínky vhodné pro přípravu umělých dvojrozměrných ferroelektrických povrchů založených na molekulárních rotorech s předem diktovatelnými vlastnostmi. To by mohlo být velice užitečné v elektronice, je to však nesmírně obtížné, a pokud vím, dosud to nikdo nedokázal, ba ani se o to nepokusil. Též bych rád formuloval a ověřil jednoduchá strukturní pravidla pro materiály vhodné pro singletové štěpení, které by byly použitelné k zlepšení účinnosti slunečních článků, a na tom pracuji společně s Dr. Havlasem. Konečně bych také chtěl porozumět mechanismu alkylace zlatých povrchů organokovy, který mi vrtá hlavou. Tato alkylace by mohla být užitečná v molekulární elektronice. V případě, že by zbyl čas, bych docela rád vyvinul nejsilnější neutrální oxidační činidla na světě a studoval vysoce oxidované stavy hmoty,“ plánuje Josef Michl do budoucna.

Blahopřejeme našemu váženému kolegovi a přejeme pevné zdraví a splnění jeho vědeckých snů.

Josef Michl (*1939 v Praze) absolvoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a po promoci se stal doktorandem u kvantového chemika Rudolfa Zahradníka v Ústavu fyzikální chemie Československé Akademie věd. Poté působil na univerzitách v Houstonu a v Austinu. Po krátkém návratu do Československa odjel v roce 1968 na letní školu kvantové chemie do Norska, z níž se již po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nevrátil. Pracoval jako odborný asistent na univerzitě v Dánsku a posléze přesídlil do Spojených států, kde působil na Utažské univerzitě v Salt Lake City a Texaské univerzitě v Austinu. V roce 1991 se přestěhoval na University of Colorado v Boulderu, kde dodnes vede svoji výzkumnou skupinu. V roce 1986 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických, jejíž chemickou sekci tvoří zhruba 160 nejvýznamnějších amerických badatelů v oboru. Dva roky poté se stal členem Mezinárodní akademie kvantově-molekulárních věd, jejímž je nyní předsedou. Od roku 1995 je členem Učené společnosti České republiky. V roce 1999 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd. Je autorem více než 600 vědeckých prací, několika knih a patentů.

Sdílet článek
Čtěte dále...
Prohlédnout všechny články arrow