Tisková zpráva, Video

Vědci z ÚOCHB zdokonalili materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii

14. února 2024
Vědci z ÚOCHB zdokonalili materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
Ondřej Groborz, doktorand z vědecké skupiny Dr. Tomáše Slaniny z ÚOCHB (Foto: Tomáš Belloň / ÚOCHB)

Vědci z ÚOCHB ve spolupráci s univerzitou v belgickém Gentu vylepšují vlastnosti materiálů na bázi želatiny a rozšiřují možnosti jejich využití hlavně v medicíně. V článku, který otiskl vědecký časopis ACS Applied Engineering Materials, výzkumníci představili 3D tisknutelné materiály, které lze jednoduše sledovat na rentgenu nebo počítačové tomografii (CT).

Materiály na bázi želatiny jsou žhavé téma výzkumu posledních 10 let, protože jsou snadno vyrobitelné, netoxické, biologicky odbouratelné a hlavně podporují růst buněk. Proto je používá v první řadě plastická a rekonstrukční chirurgie. Když lékaři vloží takové implantáty do ran, tělo se jich postupně zbavuje a nahrazuje svou vlastní tkání. Zmíněné látky tak urychlují hojení, a dokonce umožňují jejich úplné opětovné vytvarování, například při rekonstrukci prsou po mastektomii. Materiály lze navíc tisknout na 3D tiskárně přímo na míru každému pacientovi.

Dosud bylo ale nutné vypořádat se se slabinou, kterou pomáhá odstranit právě výzkum z ÚOCHB. A sice, že bylo jen velmi obtížné sledovat odbourávání těchto materiálů v těle pomocí běžných zobrazovacích metod. Rentgen-kontrastní složka, kterou badatelé do materiálů nově dodali, umožňuje pozorovat, jak rychle implantát v průběhu času ubývá a jestli není poškozený.

Za výzkumem stojí v ÚOCHB Ondřej Groborz z vědeckého týmu Tomáše Slaniny a vysvětluje: „Na toto téma vzniká celá série odborných textů. První z nich představuje materiál na bázi želatiny, který je možné sledovat pomocí magnetické rezonance. Ve druhém článku, aktuálně zveřejněném v časopise Applied Engineering Materials, přidáváme možnosti zobrazení pod rentgenem nebo na CT.“

(Vlevo) Klasická magnetická rezonance potkana (¹H MRI), příčný řez cca v místě pasu. Červená šipka ukazuje na místo implantace nového (fluorovaného) implantátu; bílá šipka ukazuje na místo implantace staršího typu implantátu. (Uprostřed) Zobrazení stejné části potkana, ale s metodou na zobrazení fluoru (¹⁹F MRI), na obrázku je skvěle vidět tvar nového implantátu, ale starší typ není vidět. (Vpravo) Spojení obrázku z ¹H MRI a ¹⁹F MRI nám ukáže velikost a tvar implantátu a jeho anatomické umístění.

Na základě získaných dat lze navrhnout implantáty tak, aby se v těle odbourávaly co nejefektivněji. Tkáně v lidském těle totiž rostou různě rychle, čemuž je třeba přizpůsobit vlastnosti implantátu. Cílem je, aby se rozpouštěl stejnou rychlostí, jakou roste zdravá tkáň.

Na výzkumu spolupracuje český vědec se skupinou polymerní chemie a biomateriálů z univerzity v belgickém Gentu. Belgie patří v medicínském využití implantátů s touto strukturou mezi průkopníky. Spolupráce mezi ÚOCHB a Gentem má navíc potenciál přesáhnout i do komerční sféry. Obě pracoviště už podala patentovou přihlášku k užití popisovaných materiálů v plastické a rekonstrukční chirurgii.

Grafika: Tomáš Belloň / ÚOCHB

Původní článek

  • Groborz, O., Kolouchová, K., Parmentier, L., Szabó, A., Durme, B. V., Dunlop, D., Slanina, T., Vlierberghe, S. V. (in press). Photo-printable radiopaque hydrogels for regenerative medicine. ACS Applied Engineering Materials 2024. https://doi.org/10.1021/acsaenm.3c00533

Související

  • Kolouchova, K.; Herynek, V.; Groborz, O.; Karela, J.; Van Damme, L.; Kucka, J.; Šafanda, A.; Bui, Q. H.; Sefc, L.; Van Vlierberghe, S. 19F MRI In Vivo Monitoring of Gelatin-Based Hydrogels: 3D Scaffolds with Tunable Biodegradation toward Regenerative Medicine. Chem. Mater. 2024. Article ASAP https://doi.org/10.1021/acs.chemmater.3c03321

Sdílet článek
Čtěte dále...
Prohlédnout všechny články arrow