I v letošním roce jsme pro Týden Akademie věd ČR připravili Dny otevřených dveří a v jejich rámci také speciální program věnovaný pouze školám, který proběhne v českém jazyce ve čtvrtek 5. listopadu 2026 od 9 do 16 hodin.
Níže najdete informace k registraci školních exkurzí.
Přihlásit se můžete i na exkurze pro školy v anglickém jazyce, které se uskuteční v pátek 7. listopadu od 9 do 12 hodin. Více informací naleznete zde.
Pokud vás zajímá Den otevřených dveří pro širokou veřejnost, najdete více informací zde [odkaz zveřejníme brzy].
Kompletní program Týdne Akademie věd v našem ústavu najdete zde.
Jak to bude probíhat
Exkurze a přednášky jsou určeny pro žáky a studenty od 8. třídy ZŠ a tercie osmiletých gymnázií a trvají cca 30 min.
Z bezpečnostních a praktických důvodů se jednotlivých exkurzí může zúčastnit maximálně 13 osob, včetně pedagoga. Pokud plánujete přivést větší počet studentů, musíte je rozdělit do více skupin a pro každou skupinu zvlášť rezervovat vlastní program (jednotlivé exkurze se například mohou mezi skupinami střídat, takže všichni navštíví tentýž program, pouze v jiném pořadí).
Registrace
- Program pro svou třídu si můžete rezervovat od 14.10.2026 po 15. hodině zde.
Exkurze a témata
DNA jak ji neznáte
Když se řekne DNA, většina z nás si nejspíš automaticky vybaví dvoušroubovici a genetickou informaci. Málo už se ví, že DNA může mít i další netradiční funkce. Právě těmi se v naší laboratoři zabýváme a myslíme si, že by byla škoda nešířit jejich slávu veřejně. Řekneme si, jak těžké je najít takové konkrétní krátké sekvence DNA, které dokáží spustit chemické reakce a některé z takových reakcí si v laboratoři přímo namícháme. Jejich výsledek si pak zhodnotíme různými technikami, které při výzkumu sami používáme.
DNA ve virtuální realitě
Molekula DNA v sobě nese veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo fungovat všechno živé od jednobuněčných organismů až po člověka. Jak ale taková DNA vlastně vypadá a z čeho se skládá? A jak vypadá v prostoru? Přijďte se doslova ponořit do struktury DNA a odhalte s námi taje této známé dvoušroubovice.
Fluorescence v akci
Fluorescence je schopnost molekul vydávat barevné světlo. Tento jev vědce často provází při prvních krocích na cestě k vývoji léčiv. Léčiva obvykle ovlivňují enzymy, tedy molekulární stroje, které v organismu katalyzují chemické reakce. V naší laboratoři na vlastní oči uvidíte, jak fluorescenci využíváme při získávání čistých enzymů a testování jejich aktivity.
Hledání léčiva v kupce molekul
Pojďte se s námi vydat po stopách vzniku nových léků. Jak se testují tisíce různých látek a jak mezi nimi najdeme skutečný poklad se slibným účinkem? Mají ještě šanci klasické zkumavky, které známe z hodin chemie? Jak dokážeme simulovat procesy v živém organismu bez použití pokusných zvířat a jak nám s tím pomáhají moderní technologie? Vydejte se s námi na vzrušující cestu do nejranějších fází vývoje léčiv!
Insulin a diabetes
Insulin je centrální hormon našeho organismu a jakákoli porucha v jeho funkci vede k závažnému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Insulin ale ovlivňuje i mnoho dalších dějů v našem organismu, od syntézy proteinů až po ukládání tuku. Na této přednášce se dozvíte něco o tom, jak insulin vypadá a jak v těle působí, jaké jsou různé typy cukrovky a jak se léčí. Nastíníme také, kam směřuje další vývoj a jak by se léčba i díky našemu výzkumu mohla v budoucnosti proměnit a výrazně zlepšit léčbu a komfort diabetiků.
Jak s pomocí světla odhalit strukturu molekuly
Ukážeme, co absorpce světla v ultrafialové, viditelné a infračervené oblasti napoví o pozorované látce a její struktuře. Stručně představíme molekulární spektroskopii, jak se používá v chemii a biologii. Ukážeme přípravu vzorků a předvedeme jednotlivé metody měření. Poznáte, zda a jak se z křivé čáry, tzv. spektra, dá určit chemická struktura látky nebo tvar biomolekuly, např. proteinu nebo DNA?
Jak si povídají termiti? Chemicky!
Svět hmyzu byl pro člověka vždy něčím trochu tajemným a hůře pochopitelným. Hmyzí vnímání světa je tomu našemu velmi vzdálené. Zatímco my hodnotíme své okolí, hledáme potravu, partnery či cestu především pomocí zraku, pro hmyz je naprosto klíčovým smyslem čich. A extrémně specializovanou skupinou jsou termiti, kteří zrak zcela postrádají. Narozdíl od svých příbuzných, švábů, se termiti přesunuli pod zem nebo si vybudovali takřka nedobytné pevnosti, a nyní už žijí pouze ve světě feromonů a obranných látek. Pojďte s námi objevit jejich říši a zkusit vnímat svět jejich tykadly.
Jak zvážit molekuly: Hmotnostní spektrometrie v kostce
Každý si umí představit kuchyňské váhy a zvládne odvážit kilogram mouky nebo 100 g cukru. Ale jak zjistíme, kolik váží jedna molekula ibuprofenu nebo kofeinu? K tomu používáme přístroje, které se nazývají hmotnostní spektrometry. Ukážeme vám je, a vysvětlíme, na jakém principu funguje vážení molekul, a několik známých sloučenin si společně „zvážíme“. Na závěr se podíváme, jak vypadá hmotnostní spektrum, zjistíme, co všechno z něho můžeme vyčíst a povíme si, jak se využívá při výzkumu a vývoji léčiv.
Neviditelný svět pod mikroskopem
Těsně za hranicemi lidského zraku se rozprostírá rozsáhlý, neviditelný vesmír. Mikroskopy nám otevírají okna do tohoto skrytého světa a odhalují, že základní stavební kameny života a hmoty jsou nejen funkčně složité, ale také úchvatně krásné. Tato výstava zve návštěvníky, aby vstoupili do mikroskopického světa a zažili fascinující propojení umění a vědy. Představíme podmanivé obrazce, zářivé barvy a složité struktury biologických vzorků i materiálů z každodenního života. Od zářících, jemných struktur živých buněk až po mimozemsky působící krajiny krystalických útvarů, budou mít návštěvníci možnost na vlastní oči poznat, že největší mistrovská díla přírody často zůstávají pouhým okem neviditelná.
NMR a EPR – špioni ve světě molekul
Když se řekne „magnetická rezonance“, asi si vybavíme zařízení, které používají lékaři k zobrazování lidského těla při odhalování nejrůznějších neduhů. Stejná metoda s úspěchem slouží i chemikům při odhalování struktury neznámé látky – tedy toho, jak jsou jednotlivé atomy spojeny vazbami a jaké je jejich prostorové uspořádání. V laboratoři nukleární magnetické rezonance (NMR) a elektronové paramagnetické rezonance (EPR) si vysvětlíme, jak lze magnetických vlastností jader a elektronů využít právě při zkoumání struktury látek. Ukážeme si zařízení, které se při takových měřeních využívá – silný supravodivý magnet, jehož magnetické pole je stotisíckrát větší než magnetické pole Země. Vysvětlíme, jak s námi molekuly pomocí magnetického pole komunikují a co nám jsou ochotné ze své struktury prozradit.
Peptidy jako klíč k hubnutí
Peptidy patří mezi molekuly, které zásadně ovlivňují regulaci chuti k jídlu i fungování mozku. Díky tomu se stávají slibnými kandidáty nejen pro léčbu obezity, ale také neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba. Moderní výzkum odhaluje jejich schopnost zasahovat do klíčových drah metabolismu a paměti. Tyto poznatky otevírají cestu k novým a účinnějším terapeutickým strategiím budoucnosti. Přijďte se podívat, jak vyvíjíme nová léčiva, jaké látky testujeme na myších a potkanech a jak daleko jsme se dostali ve snaze dostat naše léčiva do lékáren.
Prahu postihla epidemie
Prahu zasáhla záhadná epidemie. Odkud se nový virus vzal, jak se šíří a dokážeme ho zastavit dříve, než bude pozdě? Staňte se na chvíli součástí vědeckého týmu a projděte s námi cestu od prvních případů, přes identifikaci viru, až po hledání jeho slabého místa a vývoj účinného inhibitoru. Ukážeme si, jak ve skutečnosti probíhá výzkum nebezpečných virů a jak může moderní virologie, chemie a strukturní biologie společně přispět k vývoji nových antivirotik.
Technologické zákulisí provozu ústavu
Podívejte se s námi do míst, kam se běžně nedostanete. Provedeme vás technologickým srdcem našeho ústavu – od rozvoden elektřiny přes strojovny vzduchotechniky až po chlazení citlivých laboratoří. Ukážeme vám, jak fungují systémy, které zajišťují nepřetržitý chod celého areálu a bez kterých by nebyla možná žádná věda. Baterky s sebou!
Viry: poznej svého nepřítele
Jsou viry jen nebezpeční vetřelci, nebo mohou být i našimi spojenci? Nahlédněte s námi do fascinujícího světa částic na hranici živého a neživého. Ukážeme si, jak vypadá práce virologa v laboratoři s nejvyššími stupni biologické ochrany. Zjistíte, jak se hledají nové protivirové léky a blíže poznáte některé z nejobávanějších virů současnosti. A nakonec možná zjistíte, že označení „nepřítel“ není vždy úplně spravedlivé – viry jsou důležitou součástí přírody a moderní věda je dokonce dokáže využít k léčbě nemocí. Přijďte poznat protivníka, kterého pouhým okem nikdy neuvidíte, ale který zásadně ovlivňuje svět kolem nás.
Vývoj protinádorových nukleosidů
Srozumitelnou interaktivní formou vám představíme vývoj tzv. protinádorových nukleosidů. To jsou látky, které mohou proti nádorům bojovat tak, že svým vzhledem připomínají stavební součástky DNA. Řekneme si, jak se takové látky navrhují, připravují a jaké parametry musí nová molekula splňovat, aby se mohla stát léčivem. Nakonec vám ukážeme několik experimentů ze všedního dne organického chemika.
Z prstenu do laboratoře: Nový život diamantů v nanorozměrech
Zapomeňte na blýskavé šperky ve výlohách klenotnictví. V laboratořích dnes pracujeme s diamanty, které pouhým okem vůbec neuvidíte. Tyto takzvané nanodiamanty jsou tisíckrát menší než lidský vlas a na první pohled připomínají obyčejný černý prach. Ve skutečnosti se v nich ale ukrývá revoluční nástroj pro moderní vědu a zdravotnictví. Na této přednášce vám poodhalíme, jak tyto miniaturní krystaly fungují jako neúnavní špioni v mikrosvětě. Ukážeme si, jak dokážou proniknout přímo do živých buněk, fungovat jako neuvěřitelně přesné teploměry, nebo sledovat složité biologické pochody a pomáhat nám při včasném odhalování rakoviny. Přijďte zjistit, jak nám nanotechnologie umožňují lépe porozumět lidskému tělu a proč je právě diamant jedním z nejslibnějších materiálů pro medicínu 21. století.
Za tajemstvím hmoty
Zajímá vás, jak vznikají barvy ohňostroje? Chtěli byste vidět argonové plazma o teplotě vyšší, než jaká je na povrchu Slunce? Chcete si ověřit, zda je váš prsten skutečně zlatý? V naší laboratoři vám ukážeme metody, které zmíněné plazma i barvy světla využívají ke zjištění prvkového složení vzorků. Po vybuzení např. rentgenovým zářením nebo vysokou teplotou začne vzorek vyzařovat charakteristické záření, ve kterém je zakódována informace o přítomnosti a množství jednotlivých prvků. Přijďte se k nám podívat a ponořit se do tajů analytické chemie.
Zvažte si molekulu DNA a proteinu
Jak lze zvážit biomolekuly, které okem nevidíme? V naší laboratoři vám nejen ukážeme a vysvětlíme, jak se to dělá, ale necháme vás si analýzu sami vyzkoušet přímo na vybavení, ke kterému se jinde nedostanete.