Ředitel ÚOCHB obdržel cenu Arnošta Lustiga za podporu celospolečenských hodnot, jakými jsou odvaha, lidskost a spravedlnost

Jan Konvalinka uvedl během slavnostního ceremoniálu, že si ocenění velmi váží a dodal, že občanskou odvahu je třeba projevovat každodenně, stejně jako je nutné snažit se o otevřenou racionální diskusi. „Pokud se nedokážeme dohodnout na základních axiomech, na tom, že Země je kulatá nebo že viry způsobují choroby, těžko se domluvíme na zastupitelské demokracii. Fungování světa, jak ho známe, je závislé na společných způsobech nalézání pravdy, na osvícenecké racionalitě a víře v lidský rozum,“ zdůrazňuje letošní laureát Ceny Arnošta Lustiga.

Jan Konvalinka zastává od roku 2022 funkci ředitele ÚOCHB, kde také vede vědeckou skupinu Proteázy lidských patogenů. Během své kariéry publikoval víc než 140 odborných prací v mezinárodních časopisech, které získaly přes 4.900 citací. Se svými spolupracovníky vyvinul první citlivé metody na testování aktivity proteázy z viru HIV a z jeho laboratoře vzešlo několik slibných technologií. V akademickém světě se pohybuje celý svůj profesní život a osm let působil také jako prorektor pro vědu a výzkum Univerzity Karlovy. Za svou práci obdržel řadu ocenění, např. Dattovu medaili Federace evropských biochemických společností (FEBS) nebo Medaili Učené společnosti ČR. Do roku 2022 byl členem RVVI a stále působí v Učené společnosti ČR i dalších vědeckých společnostech, stejně jako ve funkci předsedy vědecké rady Nadačního fondu Neuron.

Společenské uznání získává Jan Konvalinka také za svou popularizační činnost. Jako biochemik, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy dlouhodobě přispívá k rozvoji české vědy, vzdělání a otevřeného dialogu mezi vědeckou komunitou a veřejností. Pravidelně vystupuje v pořadech Českého rozhlasu. Mnozí mají jistě v živé paměti také pravidelný týdenní pořad „Koronavirus s Janem Konvalinkou“, v němž během vypjatých pandemických dob nabízel nezaujatý a odborný pohled. Díky těmto mediálním aktivitám získal v minulosti cenu předsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace a také cenu za popularizaci vědy AFO 2021.

Cena Arnošta Lustiga se uděluje od roku 2012 každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako slavný spisovatel zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot, jakými jsou zejména odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Arnošt Lustig zemřel 26. února 2011 ve věku 84 let. Jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby zúročil ve svých nejznámějších dílech, mezi které patří Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.

Ocenění dosud získalo, spolu s Janem Konvalinkou, celkem 13 osobností, mezi nimi například pomocný biskup pražský Václav Malý, televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková, válečný veterán a novinář Bedřich Utitz, spisovatel Jiří Stránský nebo někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová.